IV.ÚS 125/06 (K nepřípustnosti ústavní stížnosti)
Z odôvodnenia
Stěžovatelka podala ústavní stížnost proti usnesení odvolacího soudu, kterým byl zrušen prvostupňový rozsudek zprošťující jí obžaloby z trestného činu. Podle § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů sice lze podat ústavní stížnost proti rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, avšak nezpochybnitelnou podmínkou pro naplnění principu subsidiarity v řízení před Ústavním soudem je skutečnost, že takovým rozhodnutím musí být řízení pravomocně ukončeno. Jde-li naopak o rozhodnutí, proti kterému sice není žádný opravný prostředek přípustný, ale řízení ve věci samé jím není skončeno, ale naopak se vrací do předchozího procesního stadia, ve kterém bude znovu o právech a povinnostech stěžovatele (v daném případě o vině a trestu) rozhodováno, není naplněna uvedená zákonná podmínka a ústavní stížnost musí být podle § 43 jako návrh nepřípustný odmítnuta.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies