IV.ÚS 125/05 (K principu neúplné apelace v civilním řízení)
Z odôvodnenia
V řízení před odvolacím soudem bylo objektivně prokázáno, že soud prvního stupně vycházel z důkazního materiálu nepravdivého obsahu. Jinak řečeno, Krajský soud v Praze opustil ústavní meze posuzované věci, pokud s odvoláním na zásadu neúplné apelace považoval za prokázané skutečnosti svědčící pro zvýšenou potřebu výživného pro stěžovatelovu dceru, plynoucí z jejího údajného studia na soukromé škole. K nově zjištěným okolnostem odvolací soud nepřihlédl v takovém rozsahu, jak mu občanský soudní řád ukládal. Svou nedbalostí - vadnou interpretací a aplikací ustanovení občanského soudního řádu o rozsahu přezkumu napadeného rozhodnutí odvolacím soudem - tak porušil procesní předpisy kogentní povahy, a to k tíži stěžovatele. Rozhodnutí odvolacího soudu vykazuje extrémní nesoulad s obecnou představou o spravedlivém soudním rozhodování a k popsanému porušení právních předpisů došlo v takové míře a intenzitě, že v postupu odvolacího soudu Ústavní soud shledal porušení nejen "jednoduchého" práva, ale rovněž i stěžovatelových základních práv garantovaných ústavními normami (čl. 36 odst. 1, čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies