III.ÚS 451/04 (K nepřípustnosti použití výpovědi získané pod hrozbou sankce a mající sebeobviňující povahu jako důkazu)
Z odôvodnenia
Je-li obsahem (listinného) důkazu výpověď stěžovatele učiněná před orgánem veřejné moci (v daném případě před soudem podle § 260e občanského soudního řádu), jsou orgány činné v trestním řízení povinny zkoumat, zda tato výpověď nebyla učiněna pod hrozbou sankce a zda nemá sebeobviňující povahu; v kladném případě takový (listinný) důkaz nelze v trestním řízení proti stěžovateli použít, neboť by to bylo v rozporu s právem stěžovatele nepřispívat k obvinění proti sobě samému, jež představuje jeden z principů spravedlivého procesu zakotveného v čl. 40 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Pokud stěžovatel uplatní v řízení před obecnými soudy v tomto ohledu námitku, jsou soudy povinny se s ní náležitým způsobem vypořádat v odůvodnění svých rozhodnutí; pokud tak neučiní, zatíží tím své rozhodování prvkem libovůle, což je neslučitelné s právem stěžovatele na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies