II.ÚS 718/05 (Slyšení obviněného při prodlužování vazby)
Z odôvodnenia
Smyslem plenárního nálezu vedeného pod sp. zn.
Pl. ÚS 45/04 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 36, nález č. 60, vyhlášen pod č. 239/2005 Sb.) bylo zajištění práva obviněného být slyšen v řízení, v němž je přezkoumávána zákonnost dalšího trvání vazby, právě v určitých časových intervalech. Ústavní soud přitom musel vyjít ze stávající (nikoli vyčerpávající) právní úpravy a spojil povinnost slyšení obviněného se zákonným přezkumem vazebních důvodů ve smyslu § 71 odst. 3 až 7 trestního řádu. Touto cestou založil Ústavní soud povinnost soudu slyšet obviněného, je-li ponechán ve vazbě, pravidelně a opakovaně. Tento právní názor Ústavního soudu bude nadále nutno interpretovat tak, že primární povinností obecných soudů je slyšení vazebně stíhaného obviněného v oněch určitých pravidelných časových intervalech s tím, že nestane-li se tak na základě rozhodování o stížnosti proti rozhodnutí státního zástupce o ponechání obviněného ve vazbě ex lege (§ 71 odst. 3 a 4 trestního řádu) z důvodu, že opravný prostředek proti rozhodnutí státního zástupce nebyl podán, učiní soud slyšení obviněného i na základě jeho pozdější žádosti o propuštění z vazby.