I.ÚS 548/03 (K včasnosti odvolání podaného telefaxem)
Z odôvodnenia
Problematikou podání učiněných telefaxem se Ústavní soud zabýval již opakovaně. Například v nálezu sp. zn.
III. ÚS 237/97 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 9, nález č. 152) Ústavní soud upozornil, že pokud je postup stanovený § 42 odst. 3 občanského soudního řádu dodržen a soud jej nerespektuje, znemožní tak navrhovateli účinně se domáhat ochrany svého práva, a porušuje tak základní právo zakotvené v čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 9, nález č. 152). Jak Ústavní soud dále dovodil, v případě, že v soudní evidenci nelze najít faxové podání, nemůže být stěžovateli jako účastníku řízení tato skutečnost přičítána k tíži, a je proto nutno, jsou-li pro to dostatečné důvody, vycházet z presumpce, že (s přihlédnutím k běhu lhůty a k předložení originálu) bylo podáno včas (viz např. nález sp. zn.
III. ÚS 329/2000, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 20, nález č. 176, srov. také nález sp. zn.
I. ÚS 460/97, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 12, nález č. 114). Obdobně rozhodl Ústavní soud i v nálezu ze dne 17. 1. 2006 sp. zn.
I. ÚS 463/03 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 40, nález č. 13). Tyto právní závěry jsou v podstatné míře aplikovatelné též v přezkoumávané věci, a postačí na ně tedy odkázat. Ústavní soud dále vycházel z toho, že neexistuje právní povinnost dokazovat zaslání telefaxového podání jen jedním určitým způsobem.