I.ÚS 503/05 (K právu účastníků řízení vyjádřit se ke změně právního náhledu odvolacího soudu (překvapivé rozhodnutí))
Z odôvodnenia
Stěžovatelka tvrdí, že odvolací soud se postavil na striktní a ryze pozitivistický výklad ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor. Stěžovatelka se odvolávala na ustanovení § 118a odst. 2 občanského soudního řádu, z něhož - podle jejího názoru - vyplývá právo vyjádřit se a reagovat na změněný právní náhled. Stěžovatelka dále namítala, že odvolací soud porušil ustanovení § 118a odst. 2 občanského soudního řádu a nedal jí možnost vyjádřit se ke změněnému právnímu názoru; to platí tím spíše, že žádný z účastníků platnost smlouvy o nájmu nebytových prostor nenapadal. Z judikatury obecných soudů sice vyplývá, že byla-li platnost smlouvy, ze které je vymáháno plnění, zkoumána soudem prvního stupně, nemohou být práva účastníka řízení dotčena tím, že témuž zkoumání (byť s opačným závěrem) byla smlouva podrobena v odvolacím řízení. Ze spisu však plyne, že soud prvního stupně se zkoumáním platnosti smlouvy o nájmu nebytových prostor jako celku vůbec nezabýval a pozornost věnoval pouze sjednání smluvní pokuty. Za této situace neměli účastníci řízení možnost uplatnit své námitky, pokud jde o posouzení platnosti této smlouvy jako celku, a stěžovatelce tak byla odepřena možnost včas reagovat na jiný právní náhled odvolacího soudu, jímž bylo založeno rozhodnutí překvapivé (srov. např. nález sp. zn.
I. ÚS 220/04, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 34, nález č. 129).
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies