Pl.ÚS 44/03 (Předestření výpovědi z přípravného řízení trestního v hlavním líčení)
Z odôvodnenia
Ústavní soud předesílá, že již ve svém nálezu sp. zn.
Pl. ÚS 36/01, uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí, svazek 26, nález č. 80, a publikovaném pod č. 403/2002 Sb., uvedl, že ústavní zakotvení všeobecné inkorporační normy, a tím překonání dualistické koncepce vztahu práva mezinárodního a práva vnitrostátního (ústavní zákon č. 395/2001 Sb., kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů), nelze interpretovat v tom smyslu, že by přivodilo odstranění referenčního hlediska ratifikovaných a vyhlášených mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách při posuzování vnitrostátního práva Ústavním soudem, a to i s možnými derogačními důsledky. Rozsah pojmu "ústavní pořádek" totiž nelze vyložit toliko s ohledem na doslovné znění čl. 112 odst. 1 Ústavy, nýbrž i se zřetelem k čl. 1 odst. 2 Ústavy. Ústavní soud potvrdil tento svůj závěr i ve své další rozhodovací praxi (srov. nálezy sp. zn.
I. ÚS 752/02, Sbírka rozhodnutí, svazek 30, nález č. 54, a sp. zn.
Pl. ÚS 44/02, Sbírka rozhodnutí, svazek 30, nález č. 98; vyhlášen pod č. 210/2003 Sb.).