IV.ÚS 269/05 (Právo obviněného být slyšen před rozhodnutím soudu o svém ponechání ve vazbě nebo o rozšíření vazebních důvodů)
Z odôvodnenia
Podle § 71 odst. 2 trestního řádu může koluzní vazba trvat nejdéle tři měsíce, ledaže bylo zjištěno, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání. Toto ustanovení se tak již prima facie liší od ustanovení § 67 písm. b) trestního řádu, které koluzní vazbu spojuje s důvodnou obavou, že obviněný bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání. Jde o situaci, kdy soud rozhoduje o ponechání obviněného ve vazbě, ovšem při uplatnění odlišných, přísnějších kritérií naplnění důvodu omezení, resp. pokračování v omezení osobní svobody. Zda tato přísnější zákonná kritéria lze aplikovat, je možné zjistit toliko v řízení před soudem, v němž bude obviněnému dána příležitost vyjadřovat se a vyvracet návrhy a důkazy uplatněné státním zástupcem. Rovněž pak na rozhodování o návrhu státního zástupce na rozšíření důvodů vazby je třeba bez dalšího vztáhnout procesní záruky, které se vztahují na rozhodování soudu o prvotním omezení osobní svobody, neboť státní zástupce jako procesní strana uplatňuje zcela nové skutečnosti osvědčující důvody omezení osobní svobody.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies