II.ÚS 333/05 (Nezbytnost nařízení pozorování duševního stavu ve zdravotnickém zařízení)
Z odôvodnenia
Omezení práva na osobní svobodu je zásadně možné, avšak jen z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Pokud bylo s ohledem na legitimní veřejný zájem na dosažení účelu trestního řízení (jímž je náležité zjištění trestných činů a spravedlivé potrestání jejich pachatelů, předcházení a zamezování trestné činnosti a výchova občanů v duchu důsledného zachovávání zákonů a pravidel občanského soužití - § 1 odst. 1 trestního řádu) nezbytné nařídit pozorování stěžovatele ve zdravotnickém ústavu podle § 116 odst. 2 trestního řádu, jde o legitimní zásah do základních práv podle čl. 7 a 8 Listiny základních práv a svobod. Ústavně zaručená práva nejsou bezbřehá a ničím neomezitelná. Je na ně třeba nahlížet v kontextu s jinými ústavně zaručenými právy, ústavně chráněnými hodnotami a s přihlédnutím k okolnostem zapříčiněným osobou, jež se realizace tohoto subjektivního veřejného práva v konkrétním případě domáhá.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies