IV.ÚS 449/03 (¨Dokazování v trestním řízení. Pořizování obrazového záznamu na monitorovacím zařízení.)
Z odôvodnenia
K námitce stěžovatele, že pořízením jeho obrazového záznamu na monitorovacím zařízení na fotbalovém stadionu byla porušena jeho osobnostní práva podle § 11 a 12 občanského zákoníku, přičemž ani nebylo zjištěno, kdo monitorování prováděl, uvádí Ústavní soud následující: Záznam z tohoto monitorovacího zařízení nebyl v předmětném trestním řízení vůbec použit jako důkaz, proto v ústavní stížnosti směřující proti závěrům trestního řízení nelze porušení těchto práv namítat. Ústavní soud tedy nemůže v rámci rozhodování o této ústavní stížnosti týkající se trestního řízení zjišťovat, zda došlo pořízením obrazového záznamu stěžovatele k porušení jeho osobnostních práv podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod, neboť toto porušení může stěžovatel namítat v rámci civilního řízení podle § 11 a 12 občanského zákoníku, jehož výsledek lze eventuálně ústavní stížností napadnout. K námitce stěžovatele, že pořízením tohoto záznamu došlo k porušení ustanovení § 158d odst. 2 trestního řádu upravujícího utajované sledování osob a věcí, lze uvést, že toto ustanovení se na posuzovaný případ vůbec nevztahuje, neboť pořizování obrazového záznamu nebylo prováděno utajeným způsobem, naopak je notoricky známou skutečností, že při fotbalových zápasech je v zájmu ochrany veřejného pořádku toto monitorování kamerovým systémem prováděno.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies