III.ÚS 569/03 (Tzv. opomenuté důkazy v civilním řízení)
Z odôvodnenia
3. Ústavní soud pravidelně ve svých nálezech zdůrazňuje, že hodnocení ústavnosti zásahu orgánu veřejné moci do základních práv a svobod se skládá z několika komponentů (sp. zn.
III. ÚS 102/94, sp. zn.
III. ÚS 114/94, sp. zn.
III. ÚS 84/94, sp. zn.
III. ÚS 142/98, sp. zn.
III. ÚS 224/98 - viz Sbírka rozhodnutí, svazek 2, nález č. 61; svazek 3, nálezy č. 9 a 34; svazek 11, nález č. 65; svazek 15, nález č. 98 - a další), přičemž prvním je posouzení ústavnosti aplikovaného ustanovení právního předpisu (což vyplývá z § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V případě, v němž je nosným důvodem zásahu orgánu veřejné moci norma jednoduchého práva, kterou pro její rozpor s ústavním pořádkem Ústavní soud již zrušil, jakkoli nejde o navrhovatele podle § 74 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nelze dosáhnout ochrany základních práv a svobod jiným způsobem než rozhodnutím podle § 82 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.