III.ÚS 159/04 (Odůvodnění rozhodnutí o odmítnutí dovolání podle §243c odst. 2 o. s. ř.)
Z odôvodnenia
Ústavní soud pravidelně ve svých nálezech zdůrazňuje, že hodnocení ústavnosti zásahu orgánu veřejné moci do základních práv a svobod se skládá z několika komponentů (sp. zn.
III. ÚS 102/94, sp. zn.
III. ÚS 114/94, sp. zn.
III. ÚS 84/94, sp. zn.
III. ÚS 142/98, sp. zn.
III. ÚS 224/98, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 2, nález č. 61; svazek 3, nálezy č. 9 a 34; svazek 11, nález č. 65; svazek 15, nález č. 98, a další), přičemž prvním je posouzení ústavnosti aplikovaného ustanovení právního předpisu (což vyplývá z § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). V případě, v němž je nosným důvodem zásahu orgánu veřejné moci norma jednoduchého práva, kterou pro její rozpor s ústavním pořádkem Ústavní soud již zrušil, jakkoli nejde o navrhovatele dle § 74 zákona č. 182/1993 Sb., nelze dosáhnout ochrany základních práv a svobod jiným způsobem než rozhodnutím dle § 82 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.