II.ÚS 797/02 (Předstíraný převod věci podle § 158c trestního řádu jako prostředek obrany před nebezpečnými formami kriminality)
Z odôvodnenia
Ústavní soud se neztotožňuje s názorem stěžovatele, že jeho trestná činnost byla vyprovokována policejními orgány. Stěžovatel se poté, co byl kontaktován skrytým policistou, zcela dobrovolně dostavil na schůzku s ním a sám iniciativně navrhnul, aniž by byl tímto policistou k něčemu nucen, že mu prodá 50 000 padělaných USD a rovněž navrhnul datum schůzky, kdy se měla transakce uskutečnit, kterou ještě sám telefonicky potvrdil. Toto jednání stěžovatele bylo opakované a velmi aktivní a bylo motivováno výhradně jeho ziskuchtivostí, nikoliv nátlakem policie. Spáchaný skutek vykazuje standardní znaky protiprávního jednání a stupeň nebezpečnosti pro společnost příznačný pro trestné činy. I když jednání policisty tvořilo v daném případě jeden z dílčích elementů celkového průběhu události, nelze je pokládat za určující či podstatný prvek trestného činu. Byl to naopak stěžovatel, kdo vystupoval aktivně a cílevědomě. Samotná skutečnost, že pachatel v tomto případě jednal v omylu o skutečné identitě osoby kupující padělané bankovky, není pro posouzení trestnosti relevantní.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies