II.ÚS 210/03 (Právo na projednání věci v přítomnosti účastníků řízení)
Z odôvodnenia
Podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo na to, aby věc byla projednána v jeho přítomnosti. Má-li být výše uvedené základní právo realizováno, musí být účastníkovi umožněno, aby se jednání mohl zúčastnit. Účastník tedy musí být o jeho konání soudem vyrozuměn. Předvolání k ústnímu jednání je proto třeba doručit nejen jeho právnímu zástupci, ale i přímo tomuto účastníkovi. K ústnímu jednání musí být účastník řízení soudem samostatně obeslán. Právního zástupce účastníka řízení nelze považovat za doručovatele předvolání k jednání soudu. Účast účastníka u jednání (zejména pokud jde o jednání jediné) má povahu uplatňování jeho základního práva, a nikoliv plnění některé z procesních povinností, jak je to uvedeno v § 49 odst. 1 větě druhé občanského soudního řádu. Proto úvaha o zastupitelnosti účastníka řízení při ústním jednání jeho právním zástupcem není namístě.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies