I.ÚS 290/04 (Právo na svobodu pohybu a pobytu)
Z odôvodnenia
V daném případě se stěžovatel sice dovolává základního práva podle čl. 14 odst. 1 Listiny, který zaručuje svobodu pohybu a pobytu. Takové základní právo se ovšem uplatní jen prima faciae bez ohledu na to, zda je stěžovatel státním příslušníkem České republiky nebo cizincem či osobou bez státní příslušnosti. Toto právo je však třeba konkretizovat s ohledem na normativní obsah čl. 14 odst. 4 Listiny. Toto právo proto v žádném případě nelze vykládat tak, že by zaručovalo také svobodu pohybu a pobytu skrze státní hranice, neboť je plně v diskreci a svobodné jurisdikci státu ("within the margin of appreciation"), zda určitou osobu - cizího státního příslušníka - s ohledem na vlastní zájmy (ať už vnitropolitické či zahraničněpolitické) na své území vpustí či nikoliv a zda shledá, že důvody pro vpuštění této osoby na území přetrvávají i po té, co uběhla doba, po niž byl vstup této osobě na území státu povolen. Pouze občanům České republiky je totiž garantováno právo na svobodný vstup na území České republiky (čl. 14 odst. 4 Listiny).