Pl.ÚS 6/03 (Návrh na zrušení § 37a trestního zákona a § 11 odst. 2 trestního řádu (dílčí útoky pokračujícího trestného činu))
Z odôvodnenia
Výkladový problém spočívá ve ztotožňování nebo rozlišování pojmu skutek tvořený dílčími útoky pokračujícího trestného činu, jak jej používá trestní řád, s pojmem čin, který užívá Listina. Výklad předestřený navrhovatelem oba pojmy ztotožňuje a vychází tak z fikce, že rozhodnutí, byť jen o jediném dílčím útoku téhož pokračujícího trestného činu, je rozhodnutím o celém pokračujícím trestném činu. Vyjde-li se z předpokladu, že smyslem a účelem ústavní zásady ne bis in idem je zabránit opakovanému stíhání trestně odpovědné osoby za stejné faktické jednání, pak lze ve specifickém případě pokračujícího trestného činu ztotožnit Listinou používaný pojem "čin" s pojmem "dílčí útok" a výkladové potíže mizí. Nutno poznamenat, že také ustanovení mezinárodních smluv o lidských právech vyjadřující tutéž zásadu (čl. 14 bod 7 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech nebo čl. 4 bod 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod) pracují s pojmem "offence", který označuje jednání postižitelné normami trestního práva, což je nepochybně širší vymezení, než vymezení spojené s pojmem trestný čin ("crime"), který však použit nebyl. Napadená ustanovení tedy sama o sobě nejsou v rozporu s čl. 40 odst. 5 Listiny.