IV.ÚS 565/02 (Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu)
Z odôvodnenia
Trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1 trestního zákona se dopouští ten, kdo jinému způsobí škodu nikoliv malou tím, že poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek. Jedním ze znaků skutkové podstaty tohoto trestného činu je tedy porušení podle zákona uložené nebo smluvně převzaté povinnosti opatrovat nebo spravovat cizí majetek. Jestliže tedy stěžovatelka v dovolání namítala neexistenci takového ustanovení, které by jí uvedenou povinnost ukládalo, a v podstatě tak nastolila otázku, zda v jejím případě vůbec byla založena povinnost opatrovat a spravovat cizí věc, je třeba učinit závěr, že šlo o námitky hmotněprávního charakteru, které spadají pod rozsah ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu. Pokud v posuzované věci Nejvyšší soud o podaném dovolání nerozhodl meritorně, nedodržel stanovený postup ve smyslu ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.