I.ÚS 554/02 (Prokázání oprávnění jednat za právnickou osobu před soudem)
Z odôvodnenia
Ustanovení § 21 občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") stanoví, kdo je oprávněn jednat za právnickou osobu; z odstavce 1 písm. b) tohoto ustanovení vyplývá, že za právnickou osobu rovněž jedná zaměstnanec, který byl pověřen statutárním orgánem. Osoby splňující požadavky § 21 o. s. ř. nepotřebují zvláštní zmocnění, ale z odstavce 5 § 21 o. s. ř. vyplývá, že každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. Ze slova "prokázat" zcela jednoznačně vyplývá, že nestačí své oprávnění pouze tvrdit, ale je nutné toto tvrzení rovněž věrohodným způsobem doložit. To znamená v případě statutárního zástupce např. výpisem z obchodního rejstříku, jmenovacím dekretem apod., v případě pověřeného zaměstnance předložením pověření uděleného statutárním orgánem k jednání v určité konkrétní věci, případně organizačním řádem, stanovami či vnitřním předpisem právnické osoby, ze kterého takové pověření vyplývá. Pověření podle § 21 o. s. ř., zakládající oprávnění zaměstnance jednat za právnickou osobu, je přitom třeba odlišit od plné moci udělované podle § 28 o. s. ř., kterou účastník uděluje svému zástupci zvolenému podle § 24 o. s. ř. (advokátu nebo v případech, kde to zákon nevylučuje, jiné osobě).