IV.ÚS 89/02 (Prodej sporného majetku zapsaného do soupisu konkursní podstaty)
Z odôvodnenia
Podle ustanovení § 18 odst. 3 zákona o konkurzu a vyrovnání
do uplynutí lhůty k podání žaloby (rozuměj vylučovací žaloby) a po
dobu do pravomocného skončení řízení o žalobě nesmí správce věc,
právo nebo jinou hodnotu zpeněžit, ani s ní jinak nakládat, ledaže
tím odvrací škodu na majetku, který je předmětem žaloby.
Neuložil-li však v projednávané věci státní stavební dohled
a stavební úřad žádné sanační práce či nenařídil-li provedení
jiných udržovacích a zabezpečovacích výkonů ve lhůtách
reflektujících reálně hrozící poškození nebo zničení stavby, pak
závěr o nemožnosti jiného způsobu nakládání s nemovitostmi než
jejich prodejem nebyl dle názoru Ústavního soudu v souladu
s měřítkem proporcionality, kdy odvracení škody musí být
poměřováno závažností zásahu, neboť prodej majetku podle
ustanovení § 19 odst. 3 zákona o konkurzu a vyrovnání umožňuje
pouze za zcela výjimečných okolností a za splnění zákonem daných
podmínek zásah do základního práva vlastníka sporného majetku.
Jinými slovy, takový způsob uvažování, který nebere v úvahu
fakticitu jevu, proporcionalitu následku a příčiny a zvažování
pozitivních a negativních argumentů v kolizi stojících zájmů za
současné minimalizace zásahu do základních práv účastníka řízení,
není v souladu s požadavky kladenými na obecný soud v souvislosti
s poskytováním ochrany právům.