IV.ÚS 202/02 (Průtahy v řízení při rozhodování o vazbě)
Z odôvodnenia
Ústavní soud, vědom si subsidiarity ústavní stížnosti coby krajního prostředku k ochraně práva a z ní plynoucího principu minimalizace zásahů do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, nemohl abstrahovat od toho, že námitka průtahů v řízení je vznášena za stavu, kdy je řízení pravomocně skončeno, a tudíž nezakládá sama o sobě porušení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod . Důvodnost takové argumentace vedoucí ke kasaci napadeného rozhodnutí, když jiným prostředkem k ochraně ústavně zaručených práv Ústavní soud nedisponuje, by byla shledána pouze tehdy, jestliže by průtahy v řízení ovlivnily nedodržení dalších ústavních principů řádného procesu nebo aplikaci hmotných ústavních práv (k tomuto srov. nález ve věci sp. zn.
IV. ÚS 379/01 ze dne 12.11.2001, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 24, nález č. 170).