III.ÚS 356/01 (Možnost soudu rozhodovat jen o skutku uvedeném v žalobním návrhu)

Sdělením obvinění je totiž uskutečněna zásada řádného
zákonného procesu vyjádřená v čl. 8 odst. 2 Listiny a také v § 2
odst. 1 trestního řádu spočívající v tom, že nikdo nemůže být
stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví
zákon. Sdělením obvinění je také určen předmět trestního řízení,
neboť obžalobu je možno podat jen pro skutek, pro nějž bylo
sděleno obvinění (§ 176 odst. 2 tr.ř.) a soud může rozhodovat jen
o skutku, který je uveden v žalobním návrhu (§ 220 odst. 1
tr.ř.). Sdělení obvinění má také výrazný vliv na výkon oprávnění
obhájce (§ 165 tr.ř.). Nutno znovu připomenout, že pro uvedený
skutek nejen nebylo navrhovateli sděleno obvinění, ale nebyla pro
něj podána ani obžaloba. Při úvahách o pokračujícím trestném činu
je zapotřebí vždy vycházet ze sdělení obvinění, pro ten který
skutek, kdy mezníkem, který zakládá úvahy o pokračujícím trestném
činu je právě ono sdělení obvinění pro skutek, ve kterém je in
eventum spatřován pokračující trestný čin. V této souvislosti je
třeba vzít v úvahu, že za dané situace (bez sdělení obvinění
a nepodání žaloby pro určitý skutek) je dále vedeno, a to od
přípravného řízení, dokazování o tomto skutku, ať už výslechem
samotného obviněného, svědků či poškozených, důkazů listinných
nebo i provedení rekognice. (tak i rozh. Ústavního soudu ČR, sp.
zn. III. ÚS 471/99, sp. zn. IV. ÚS 582/99). To i s výhradami
k provedení těchto důkazů a jejich hodnocením, jak již v této
souvislosti shora uvedeno. Stejně tak je potřebné zdůraznit
i právo obviněného na obhajobu (§ 33 trestního řádu), kdy reálná
a efektivní obhajoba může být jenom taková, kterou lze uplatnit
již od počátku trestního řízení, tedy od sdělení obvinění
a vztáhnout jí takto ke konkrétnímu skutku. Sdělením obvinění
a dalším postupem od této skutečnosti odvozeným je realizována
zásada řádného zákonného procesu vyjádřená čl. 8 odst. 2 Listiny
spočívající v tom, že nikdo nemůže být stíhán jinak než ze
zákonných důvodů a způsobem, který zákon stanoví. Procesní
podmínky řízení před soudy vyjádřené příslušnou právní úpravou
založenou na ústavním základě jsou nepřekročitelnou hranicí, ve
které se musí odehrávat i trestní proces, a to způsobem, který
respektuje principy procesu spravedlivého.