III.ÚS 165/02 (Odpovědnost za škodu źpůsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem; náhrada nákladů zastoupení)
Z odôvodnenia
Ústavní soud zdůrazňuje, že jeho rozhodnutí v této věci nelze
v žádném případě interpretovat tak, že by každé vznesení obvinění,
které nevyústilo v pravomocný odsuzující rozsudek, bylo možno
paušálně považovat za nezákonné. Tomu je třeba rozuměti tak, že
v každé trestní věci je na místě v každé fázi trestního řízení
(přípravným řízením počínaje) bedlivě a pozorně zvažovat, jak se
ten který případ ve své aktuální, zejména důkazní situaci vyvíjí,
pečlivě sledovat aktuální stav prováděných důkazů a s tím spojené
do úvahy přicházející jeho právní hodnocení reflektovat v dalším
procesním postupu. Ten je zapotřebí uvedeným skutečnostem přiměřit
a v tomto směru přijmout příslušná rozhodnutí, která s ohledem na
uvedené nemusí vždy vést až k podání obžaloby a tedy postavení
obviněného před soud. Jinak řečeno, při zmíněném pečlivém
posuzování každé konkrétní trestní věci v kterémkoliv jejím
stadiu, a to všemi orgány činnými v trestním řízení může ve svém
důsledku vést i k tomu, že obviněný nemusí vynakládat prostředky
(zejména i na své právní zastoupení) k tomu, aby prokazoval, že
trestní řízení je proti němu vedeno neoprávněně.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies