II.ÚS 747/2000 (Restituce pozemků - interpretace a aplikace § 11 odst. 1 písm. c) zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělské)
Z odôvodnenia
Zákon má především umožnit, aby byl pozemek restituentům
vydán. Pouze výjimečně, nastanou-li okolnosti předvídané tímto
zákonem (§ 11), pozemek vydán nebude. Tyto vylučující okolnosti
v žádném případě nemusejí souviset s nemožností pozemek zemědělsky
využít, ale naopak s jiným veřejným zájmem. Pravidlem je, že
pozemek se restituentům při splnění všech podmínek vydává.
Výjimečně k tomu dojít nemusí, např. podle ustanovení § 11 odst.
1 písm. c), pokud byl pozemek po přechodu či převodu do
vlastnictví státu zastavěn. Zákonodárce ovšem i v uvedeném
ustanovení stanovil šest samostatných "výjimek z výjimky", za
nichž lze i zastavěný pozemek vydat. Jednou z nich je okolnost, že
jde o stavbu umístěnou pod povrchem země. Jde o jednu "výjimku
z výjimky", jež je nezávislá na jiných výjimkách a nijak nesouvisí
s možností či nemožností zemědělského či lesního využití pozemku.
Naplnění všech šesti výjimek - podmínek, kdy i zastavěný pozemek
lze vydat - není požadováno kumulativně, neboť je mezi nimi
použita spojka "nebo". Vzájemný vztah alternativity je právně
významný. S ohledem na metodu použitou zákonodárcem je třeba
respektovat, že oprávněné osobě lze vydat i pozemky, na nichž se
nacházejí stavby bránící zemědělskému nebo lesnímu využití
pozemku, pokud se jedná z hlediska stavebně technického o některou
ze staveb dále v ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě
výslovně uvedených.