II.ÚS 185/02 (Rozhodování soudů a vazební důvody)
Z odôvodnenia
Je nutno vzít v úvahu, že při rozhodování o vzetí obviněného do vazby nelze požadovat, aby soudce dospěl k naprosto jistému závěru, že nebude-li obviněný vzat do vazby, uprchne nebo se bude skrývat a bude mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání. Požadavek jistoty bez důvodných pochybností je nezbytný při meritorním rozhodování soudu, ale není ve většině případů reálný při rozhodování o vazbě. Při rozhodování o vazbě nelze vyčkávat až do okamžiku, kdy je již jisté, že obviněný uprchne nebo až skutečně začne ovlivňovat svědky nebo spoluobviněné. Takovouto jistotu ustanovení § 67 odst. 1 trestního řádu nevyžadovalo a nevyžaduje ji ani současné znění tohoto ustanovení. Podmínky uvedeného ustanovení byly jednoznačně splněny, neboť byla prokázána a v soudních rozhodnutích řádně vysvětlena existence konkrétních skutečností odůvodňujících obavu, že si obviněný, bude-li ponechán na svobodě, bude počínat způsobem uvedeným v citovaném ustanovení.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies