I.ÚS 559/2000 (K ustanovení opatrovníka osobě neznámého pobytu)
Z odôvodnenia
Nepřítomnému účastníkovi soudního řízení musí být zajištěna
ochrana jeho zájmů i základních práv. Funkce opatrovníka nebyla
zákonem stanovena, aby usnadňovala činnost soudu tím, že má kam
odesílat písemnosti. Byla vytvořena proto, aby do důsledku hájila
zájmy nepřítomného, což představuje mj. studium spisu, podávání
vyjádření a vedení celého sporu za nepřítomného tak, jak by
takovou povinnost byl nucen plnit smluvní zástupce. Ustanovení
opatrovníka podle § 29 a násl. spadá v o. s. ř. do rubriky
"Zástupci účastníků". Pro tento druh zastoupení platí ustanovení
§ 31 o. s. ř., podle kterého ustanovený zástupce má stejné
postavení jako zástupce na základě procesní plné moci. Ustanovení
opatrovníka účastníku řízení, jehož pobyt není znám, musí
předcházet šetření o tom, zda jsou dány předpoklady pro postup
v řízení, či zda není možno použít jiné opatření. Opatrovníka je
pak třeba hledat především v okruhu osob blízkých osobě
zastupovaného, resp. těch, jež jsou schopny skutečně reprezentovat
zájmy účastníka.