I.ÚS 54/01 (Soudní přezkoumávání rozhodnutí správních (finančních) orgánů)
Z odôvodnenia
Ústavní soud dovozuje, že nelze - i v zájmu zachování
principu rovnosti zbraní - upřít stěžovateli možnost klást při
místním šetření (nebo posléze v rámci daňové kontroly) svědku
otázky, a to navíc za situace, kdy stěžovatel ani nebyl
s protokolem o výslechu tohoto svědka seznámen. Podle názoru
Ústavního soudu tedy nestačí, byl-li výslech svědka proveden jen
při místním šetření, u něhož stěžovatel nebyl přítomen a svědkovi
otázky klást nemohl. Ústavní soud se - na rozdíl od mínění
Krajského soudu v Ostravě - nedomnívá, že výslech svědka "nebyl
výslechem svědka při místním šetření v průběhu daňové kontroly",
neboť místní šetření probíhá v rámci daňového řízení (§ 15 odst.
1 ZSDP) a k daňové kontrole může dojít v návaznosti na místní
šetření. V opačném případě by byl výslech svědka - z hlediska
hodnocení důkazních prostředků - procesněprávně zřejmě
nekvalifikovatelný.