I.ÚS 512/02 (Postup finančních orgánů po zrušení jejich rozhodnutí ve správním soudnictví)
Z odôvodnenia
Správce daně proto není oprávněn poté, co soud ve správním
soudnictví zrušil rozhodnutí správce daně prvního a druhého
stupně, "pokračovat" v daňové kontrole, která již byla ukončena,
neboť zákon takový postup nepředvídá. V případě takového postupu
finančního úřadu se proto nemůže vůbec jednat o daňovou kontrolu
ve smyslu ustanovení § 16 zákona o správě daní a poplatků, nýbrž
o postup, který je prováděn zcela nad zákonný rámec vymezený
zákonem o správě daní a poplatků. V tomto smyslu se finanční úřad
pohybuje mimo pravomoc svěřenou mu zákonem, a tímto excesem
porušuje ústavní princip garantovaný čl. 2 odst. 2 ve spojení
s čl. 4 odst. 1 Listiny. Jednáním, jímž finanční úřad takzvaně
"pokračuje" v provádění daňové kontroly, ačkoliv tuto formu
postupu správce daně zákon o správě daní a poplatků nepředvídá,
vybočuje z ústavních kautel citovaných článků Listiny, podle nichž
lze státní moc uplatňovat pouze v případech a mezích stanovených
zákonem a pouze způsobem, který zákon stanoví, a povinnosti mohou
být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při
zachování základních práv a svobod.