Pl.ÚS 14/2000 (Návrh na zrušení § 9 a 10 zákona o odpadech)
Z odôvodnenia
Správou daní a poplatků ve smyslu § 1 odst. 2 citovaného
zákona se rozumí právo orgánu, jemuž přísluší správa daně nebo
poplatku (v tomto případě obce), činit opatření potřebná ke
správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových
povinností, zejména právo vyhledávat daňové subjekty, daně
vyměřit, vybírat, vyúčtovat, vymáhat nebo kontrolovat podle
citovaného zákona jejich splnění ve stanovené výši a době.
Současně tento zákon definuje i povinnosti poplatníků, týkající se
plnění jejich poplatkové povinnosti, splatnost a vymahatelnost
poplatku. Zákon o správě daní a poplatků určuje rovněž sankce za
nesplnění poplatkové povinnosti a připouští možnost využití
institutu prominutí při nesplnění poplatkové povinnosti. Na
stanovený poplatek (jeho atributy) tak především lze vztáhnout
ustanovení obsažená zejména v části šesté zákona o správě daní
a poplatků, rozhodnutí v této oblasti učiněná podléhají také
soudnímu přezkumu podle § 244 a násl. občanského soudního řádu.
Lze proto podle názoru Ústavního soudu konstatovat, že se
subsidiární aplikací zákona o správě daní a poplatků jsou zákonem
upraveny i v teorii zmiňované další atributy poplatku tak, aby
bylo možno uzavřít, že poplatek za komunální odpad je stanoven na
základě zákona, čímž je naplněn i požadavek čl. 11 odst. 5
Listiny.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies