IV.ÚS 695/2000 (K zájmu dítěte jako přednostnímu hledisku při jakékoli činnosti týkající se dětí. Svěřění dítěte do pěstounské péče.)
Z odôvodnenia
Dominantním ustanovením Úmluvy o právech dítěte je čl. 3,
v jehož odstavci prvém se konstatuje, že zájem dítěte musí být
předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už
uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče,
soudy, správními nebo zákonnými orgány. Zájem dítěte jako přední
hledisko při jakékoli činnosti týkající se dětí ve svém čl. 3
reflektuje totiž skutečnost, že jakkoli lze považovat za přirozené
a žádoucí, aby dítě bylo vychováváno svými rodiči, nelze
odhlédnout od toho, že i dítě samo je bytostí jedinečnou, nadanou
nezadatelnými, nezcizitelnými, nepromlčitelnými a nezrušitelnými
základními právy a svobodami, tedy bytostí, které by se mělo
dostat při jejím vývinu toho nejlepšího, totiž toho, aby výše
uvedené atributy nezůstaly prázdnými slovy.