IV.ÚS 456/2000 (Náležitosti žaloby, určitost žalobního petitu)
Z odôvodnenia
Žalobu nelze považovat za neurčitou, jestliže žalobnímu
návrhu, nebo jeho části, nebude moci být vyhověno proto, že není
v souladu s hmotným právem (žalovaný není pasivně legitimován),
ani tehdy, jestliže jednotlivé části petitu nemohou vedle sebe
obstát (navzájem se vylučují). Podle výsledku nalézacího řízení
(především v závislosti na unesení důkazního břemene) obecný soud
rozhodne, která z částí žaloby je věcně nedůvodná a zamítne ji
(příp. zamítne žalobu v celém rozsahu). Posuzovat soulad žaloby
s hmotným právem ještě před tím, než bude požadovaný nárok věcně
projednán, soudu nepřísluší. Riziko, že takto formulované žalobě
nebude vyhověno, nese v plném rozsahu žalobce. Jestliže bylo
v posuzovaném případě řízení před obecnými soudy zastaveno, aniž
došlo k meritornímu projednání stěžovatelčiny žaloby, bylo
porušeno její základní právo domáhat se svého práva u nezávislého
a nestranného soudu (denegatio iustitiae) podle čl. 36 odst. 1
Listiny, jakož i povinnost soudů poskytovat zákonem stanoveným
způsobem ochranu právům podle čl. 90 Ústavy.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies