III.ÚS 628/2000 (Sepisování protokolu o hlavním líčení a provádění jeho oprav. Právo na obhajobu.)
Z odôvodnenia
2) Ústavní princip nezávislosti soudů při výkonu jejich funkce
a jejich vázanost pouze zákonem i z hlediska dokazování je
nutno chápat tak, že soudcům jistěže nelze přikazovat, jak
mají ve věci rozhodnout, jaké důkazy provést a jak je
hodnotit. Právě ovšem v této souvislosti musí soudy dostát
požadavkům zákona na odůvodnění svého rozhodnutí (§ 125
tr.ř.). Odůvodnění o výroku o vině musí být výrazem
jednoznačného (nepochybného) závěru o jaký trestný čin jde
(event. o přípravu k němu či pokus o něj). Skutek lze mít za
zjištěný jen tehdy, je-li prokázán výsledky dokazování
provedeného v hlavním líčení a je také nezbytné v odůvodnění
rozsudku uvést konkrétně, co kterým důkazem bylo zjištěno,
čemu soud uvěřil v případě rozporů či různosti důkazů, kterým
a proč uvěřil. Nelze než uzavřít, že dokazování prováděné
i v trestním řízení musí být provedeno v dostatečné kvalitě
a rozsahu, při dodržení všech zákonných požadavků a pouze
takto může vést ke správnému, spravedlivému a přesvědčivému
rozhodnutí ve věci. Naznačeným postupem obecných soudů tak
v tomto směru byla zasažena navrhovatelova základní práva
obsažená v čl. 8 odst. 2 i čl. 36 odst. 1 Listiny a také v čl.
6 odst. 1, 2 Úmluvy.