II.ÚS 663/2000 (Provádění a následné hodnocení důkazů obecnými soudy)
Z odôvodnenia
Zásadám spravedlivého procesu, vyplývajícím z Listiny (čl.
36 odst. 1), nutno rozumět tak, že ve spojení s obecným procesním
předpisem v řízení před obecným soudem musí být dána jeho
účastníkovi možnost vyjádřit se nejen k provedeným důkazům (čl.
38 odst. 2 Listiny) a k věci samé, ale také označit (navrhnout)
důkazy, jejichž provedení pro zjištění (prokázání) svých tvrzení
pokládá za potřebné; tomuto procesnímu právu účastníka odpovídá
povinnost soudu nejen o vznesených návrzích (včetně návrhů
důkazních) rozhodnout, ale také - pokud jim nevyhoví - ve svém
rozhodnutí vyložit, z jakých důvodů (zpravidla ve vztahu
k hmotněprávním předpisům, které aplikoval, a k právním závěrům,
k nimž na skutkovém základě věci dospěl), navržené důkazy
neprovedl (§ 157 odst. 2 o.s.ř.). Jestliže tak obecný soud
neučiní, zatíží svoje rozhodnutí nejen vadami, spočívajícími
v porušení obecných procesních principů, ale současně postupuje
i v rozporu se zásadami, vyjádřenými v hlavě páté Listiny
(především čl. 36 odst. 1, čl.38 odst. 2) a v čl. 6 odst. 1
Úmluvy.