II.ÚS 386/99 (K povinnosti soudu vzít při posuzování restitučního nároku v úvahu všechny aspekty věci)
Z odôvodnenia
V posuzované věci je podstatou problému, a také jediným
důvodem, proč došlo k zamítnutí žaloby stěžovatele, že nebylo
prokázáno uplatnění restitučního nároku podle zákona č. 128/1946
Sb. Podle názoru Ústavního soudu však nelze přehlédnout
skutečnost, že soudu prvního stupně a stejně tak i odvolacímu
soudu byla známa existence citovaného dopisu, zmiňujícího
restituční řízení zmiňované spisové značky. Je tedy zřejmé, že
v posuzované věci šlo o okolnosti tak zásadní, že mohly mít vliv
na meritorní rozhodnutí soudu. Ačkoli však šlo o skutečnosti,
které byly obecným soudům známy, tak se s nimi ve svých
rozhodnutích nevypořádaly. Zejména odvolací soud měl k těmto
skutečnostem přihlédnout a zvážit potřebu doplnění dokazování
v tomto směru. Jestliže se tedy obecné soudy nezabývaly všemi
podstatnými aspekty projednávané věci, lze v konkrétní věci dospět
k závěru, že došlo k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny i čl. 90
Ústavy ČR (k tomu srov. obdobně nález ve věci
II. ÚS 219/95, in
Ústavní soud České republiky : Sbírka nálezů a usnesení - svazek
5, č. 48, vydání 1., Praha, C. H. Beck 1997). Lze tedy mít za to,
že vykonaná skutková zjištění jsou v extrémním rozporu
s přijatými právními závěry.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies