II.ÚS 265/99 (Důsledky převzetí náhrady podle Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou USA ze dne 29.1. 1982 (vypo)
Z odôvodnenia
Smluvní vůle vlády USA vycházela z toho, že čs. stát porušuje tzv. socializačními opatřeními mezinárodní právo. Za toto porušení přísluší postiženým osobám náhrada (odškodnění). Neuznávala-li vláda pouhá omezující opatření, nemohla uzavřením dohody zamýšlet (a fortiori), že tato dohoda poskytne čs. státu právní titul dokonce k metamorfóze omezujících opatření v opatření odnímající. Nemohla jednat s úmyslem, že z bezpráví může vzniknout právo. Takový postup by byl v rozporu s obecnou zásadou právní ex iniuria ius non oritur. Právě proto odmítla vláda USA, aby v náhradové dohodě byla obsažena klauzule, že souhlasí s tím, aby byl vypořádaný majetek převeden na čs. stát. Z absence uvedené klauzule v dohodě nelze v žádném případě dovodit, že vláda USA souhlasí s tím, že je věcí suveréna, jak s vypořádaným majetkem na svém území naloží. Dohoda vznikla právě proto, že vláda USA se způsobem nakládání čs. státu se soukromým majetkem nesouhlasila a považovala jej za rozporný s právem na vlastnictví chráněným mezinárodním právem. Jediným důsledkem převzetí náhrady postiženou osobou bylo, že vláda USA již nemohla v budoucnu poskytnout danému (odškodněnému) nároku diplomatickou ochranu.