II.ÚS 231/01 (K posouzení ztráty původního stavebně technického charakteru stavby)
Z odôvodnenia
Při interpretaci a aplikaci ust. § 8 odst. 1 zák. č.
87/1991 Sb., je nutno postupovat (jak již dříve konstatoval ÚS ve
svém nálezu sp. zn.
II.ÚS 486/97) u jednotlivých případů tak, aby
bylo zachováno právo na individuální posouzení. Pro úvahu
o zásadní přestavbě je nutno mít bezpečně ověřeno, zda alespoň
u jednoho z prvků dlouhodobé životnosti došlo k obměně,
reprezentující nadpoloviční objemový podíl všech konstrukcí daného
prvku. Nicméně při současném zdůraznění spornosti
a nerovnocennosti jednotlivých prvků dlouhodobé životnosti, např.
změna konstrukce střechy sama o sobě nemusí znamenat ztrátu
původního stavebně technického charakteru. Změna v užívání při
drobných stavebních změnách je irelevantní. Zásadní přestavbou,
provázenou ztrátou původního stavebně technického charakteru, lze
stěží také rozumět zachování statu quo prostou výměnou, ať již
z důvodu zchátrání nebo požadavku vyšší únosnosti např. stropů,
byť na vyšší technické úrovni. V případě restitučních předpisů
máme co činit se 40tiletým obdobím, během něhož technický pokrok
nepochybně zaznamenal výrazný posun. Ústavní soud opětovně
konstatuje, že ani cena provedených prací, ani poměr vynaložených
investic k časově zjištěné ceně před vynaloženými investicemi
nebude mít obvykle podstatnější význam, a to nejen proto, že ceny
prací prodělaly prudký vývoj.