I.ÚS 670/2000 (Podmínky pro zastavení řízení - k poučovací povinnosti soudu)
Z odôvodnenia
Dle názoru Ústavního soudu, i když není věcí obecného
soudu, aby žalobce poučoval o hmotném právu a tedy ani v otázce
věcné legitimace, neznamená to, že by soud neměl žalobce poučit ve
věci správného označení účastníků řízení, např. i tehdy, je-li
žalován někdo, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení. Ústavní
soud na tomto místě zdůrazňuje, že soud by měl vždy, dříve než
řízení zastaví, dát žalobci možnost věc napravit a vzít přitom
v úvahu všechny okolnosti daného případu. Lze uvést, že tato
zásada platí tím spíše v oblasti řízení podle části páté o. s. ř.,
neboť správní soudnictví je v České republice vybudováno na
principu jednoinstančního řízení, ve kterém je vyloučeno podání
opravných prostředků. Tato skutečnost vyžaduje od soudu zvlášť
pečlivý přístup při hodnocení případných formálních nedostatků
žaloby, neboť zastavení řízení z uvedeného důvodu znamená vždy
zároveň zásah do sféry regulované a chráněné předpisy nejvyšší
právní síly a mnohdy je takový zásah natolik intenzivní, že vede
i k jejich porušení.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies