I.ÚS 367/99 (Odpovědnost za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu)
Z odôvodnenia
Sdělení obvinění podle § 160 odst. 1 trestního řádu
v současném platném znění nelze sice považovat za rozhodnutí
s formálními náležitostmi podle trestního řádu, lze však přesto
konstatovat, že nárok na náhradu škody vzniklé sdělením obviněním,
se řídí ustanovením § 1 odst. 1 zákona č. 58/1969. Ten, kdo byl
zproštěn obžaloby z důvodu, že skutek, pro který mu bylo po 1. 1.
1994 sděleno obvinění, není trestným činem, by totiž byl vyloučen
z uplatňování nároku na náhradu škody podle zákona č. 58/1969
Sb. jen proto, že v důsledku změny trestněprocesních předpisů mu
bylo obvinění sděleno formou opatření a nikoli formou rozhodnutí
(usnesením o vznesení obvinění). Takový výklad zákona, vycházející
pouze z doslovného znění jeho jednotlivých ustanovení
a nereagující na změnu ustanovení trestního řádu, týkající se
zahájení trestního stíhání určité osoby, by však odporoval smyslu
a účelu zákona č. 58/1969 Sb., jakož i zásadám materiálního
právního státu. Proto i po této změně trestního řádu je třeba
dovodit právo na náhradu škody způsobené nezákonným sdělením
obvinění, přestože trestní stíhání nebylo zahájeno rozhodnutím.
Ústavní soud v této věci v dalším odkazuje na publikovaný judikát
Nejvyššího soudu ČR, v němž Nejvyšší soud dospěl ke shodnému
právnímu názoru na danou problematiku (viz rozhodnutí 25 Cdo
1800/98).
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies