III.ÚS 440/2000 (K přemístění dítěte mimo obvyklé bydliště z hlediska Úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí)
Z odôvodnenia
Jestliže je dětem obecně zaručena ochrana nejen zákonná (§
32 a násl. zák. č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů), ale
nadto také ochrana ústavní (čl. 32 odst. 1 al. 2 Listiny
základních práv a svobod), je nutno tyto zákonné a ústavní garance
při jejich aplikaci v konkrétní věci podložit co nejpečlivěji
zjištěným skutkovým stavem a stejně pečlivě z něj odvozeným
právním posouzením; z hlediska aplikace Úmluvy (jejího čl. 13) to
znamená, že jak eliminující důvody návratu dítěte do místa
bydliště otce (čl. 3 Úmluvy) musí být zjištěny a objasněny natolik
dostatečně, aby hrozba vážného nebezpečí fyzické nebo duševní
újmy, příp. nesnesitelná situace z přikázaného návratu byly s co
nejvyšší mírou pravděpodobnosti vyloučeny a obdobně, aby co
neúplněji byly ozřejměny také všechny okolnosti, z nichž by bylo
lze usoudit na skutečný postoj otce nezletilé k jejímu současnému
pobytu v České republice.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies