I.ÚS 282/2000 (Prominutí penále vzniklého v důsledku nedoplatků pojistného na sociální zabezpečení)
Z odôvodnenia
Podle § 104ch odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a § 1 odst. 2 vyhlášky č. 161/1998 Sb. , o promíjení penále správami sociálního zabezpečení, může Česká správa sociálního zabezpečení z důvodu odstranění tvrdosti zcela nebo zčásti penále prominout. Na prominutí penále není proto - vzhledem k použité právní úpravě prostřednictvím institutu správního uvážení (kdy Česká správa sociálního zabezpečení může, ale nemusí zcela nebo částečně prominout z důvodu odstranění tvrdosti penále) - právní nárok a v konkrétní věci rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení na základě své úvahy. Proti předmětnému rozhodnutí nejsou podle § 104ch odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, přípustné opravné prostředky. Stejně tak nelze v souzené věci uplatnit správní žalobu, neboť podle § 248 odst. 2 písm. i) občanského soudního řádu soudy nepřezkoumávají rozhodnutí o žádostech na plnění, na něž není nárok, nebo rozhodnutí o odstranění tvrdosti zákona, zejména rozhodnutí finančních orgánů o úlevách na odvodech, daních a poplatcích. V této souvislosti proto Ústavní soud zdůrazňuje, že předmětem jeho činnosti jako soudního orgánu ochrany ústavnosti v zásadě není a ani nemůže být posuzování aplikace institutu správního uvážení orgánem veřejné moci.