I.ÚS 211/99 (Uložení pořádkové pokuty odvolacím soudem v občanském soudním řízení)
Z odôvodnenia
Pokud jde o uložení pořádkové pokuty za výroky stěžovatelů,
je třeba uvážit, že zákonodárce vědomě volil termín "hrubě
urážlivé" v § 53 odst. 1 o. s. ř., aby naznačil, že právě jen ty
výroky, které objektivně dosahují intenzity hrubých urážek
zakládají důvod pro pořádkovou pokutu. Činil tak u vědomí, že jak
subjektivní pocity křivdy stěžovatelů, tak i subjektivní vnímání
"uražených" soudců jsou exaltovány okolnostmi, souvisejícími
s meritem v dané věci. Institucím a orgánům, jež reprezentují
veřejnou moc státu a v důsledku toho jsou nositeli rozhodnutí, jež
občané napadají, přísluší vždy větší dávka tolerance, velkorysosti
a nadhledu, než je tomu u jednotlivých občanů, jak o tom svědčí
judikatura Evropského soudu pro lidská práva. Je pravda, že soudům
při posuzování základního práva na svobodu projevu přísluší
ve jménu zachování autority a nestrannosti soudní moci zvláštní
ochrana (srov. čl. 10 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv
a základních svobod), nicméně - a právě - proto při rozhodování
o podjatosti odpadá jakákoli soudcovská kolegiální solidarita ve
prospěch objektivní a nikoli jen subjektivní úvahy, zda u soudce
"se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich
zástupcům lze mít pochybnosti o jejich nepodjatosti" (§ 14 odst.
1 o. s. ř.).
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies