I.ÚS 129/2000 (K účelu neodkladného úkonu podle § 160 odst. 4 trestního řádu)
Z odôvodnenia
Smysl neodkladného úkonu (roz. § 160 odst. 4 trestního řádu)
spočívá v tom, aby bylo zabráněno nebezpečí jeho zmaření, zničení
nebo ztráty z hlediska účelu trestního řízení. Protože se však
jedná o výjimku z obecného principu, podle něhož jsou jednotlivé
úkony v trestním řízení činěny až po zahájení trestního stíhání,
je nutno i tuto výjimku interpretovat restriktivně. Jestliže tedy
v souzené věci bylo neodkladným úkonem vydání rostlin konopí, není
možné - a to bylo by i v rozporu s materiálně chápanými principy
právního státu, resp. trestního řízení - tento úkon vykládat
natolik širokým způsobem (jak to učinily obecné soudy), že
protokol pořízený při vydání věci je zároveň i důkazem,
potvrzujícím vinu stěžovatele. Je totiž zřejmé, že při vydávání
rostlin konopí stěžovateli nebylo zaručeno jeho právo na obhajobu
a nebyl ani náležitým způsobem poučen o tom, že má právo odepřít
výpověď. V tomto směru proto obecné soudy - důsledně vzato
- porušily ústavně zaručená základní práva stěžovatele ve smyslu
čl. 40 odst. 3 a odst. 4 Listiny, neboť důkaz protokolem o vydání
věci jako důkaz svědčící o vině stěžovatele vůbec neměly použít.