Pl.ÚS 30/98 (Svobodná soutěž politických stran - tříprocentní klauzule pro finanční podpory)

Jestliže moderní reprezentativní demokracie bere zřetel na
funkčnost parlamentního systému a přijímá v omezené míře
integrační stimul do systému rozdělování mandátů, neznamená to, že
integrační hlediska smějí mít přednost před principem volné
a v zásadě neomezené volební soutěže volebních stran. Jejich volná
soutěž je přímým výrazem pluralistické povahy demokratické
společnosti a právě ochrana pluralismu v politickém životě má
primární význam pro samu existenci demokratické společnosti. Proto
je výrazně chráněna čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny základních práv
a svobod. Jakékoli přímé nebo nepřímé omezování rovnosti stran ve
volební soutěži nesmí jednotlivě ani v kumulaci opatření, jež
diferencovaně postihují nebo zvýhodňují určité strany, potlačovat
apriorně již samotnou účast politických stran ve volební soutěži.
Kumulace finančních podpor pouze pro některé strany je ve svých
důsledcích současně kumulací faktických finančních sankcí pro
strany jiné. Proto je třeba pečlivě zvažovat, zda není překročen
účel takových opatření. Tímto účelem musí být pouze vážnost úsilí
soupeřících stran, jež není zaměřeno k jiným cílům než k účasti na
politické reprezentaci a prosazování vlastního programu v ní.
Integrační stimuly jsou v reprezentativní demokracii v omezené
míře přípustné až po ukončení procesu svobodné soutěže právně
rovných politických stran, tedy po sečtení hlasů pro strany, a to
určitou diferenciací při rozdělování mandátů, nikoli však apriorně
finanční stimulací některých a znevýhodněním jiných stran, neboť
tím by docházelo k modifikaci a stylizaci již i v počtu hlasů pro
politické strany odevzdaných.