Pl.ÚS 11/99 (Návrh na zrušení § 5 odst. 3 věty druhé zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem)

Za situace, kdy smluvní strany vyjádří svoji vůli relevantním způsobem, o kterém z hlediska zkoumaných podmínek není pochyb, katastrální úřad "splní" vůli účastníků smluvního vztahu a provede vklad formou úředního konstitutivního zápisu. Listina s projevem vůle účastníků smluvního vztahu je právním titulem pro jeho konstitutivní zápis. Katastr je veřejný a každý je oprávněn do něho nahlédnout. Kdo vychází ze zápisu v katastru, který byl proveden po dni účinnosti zákona č. 265/1992 Sb. , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, tj. po 1. 1. 1993, je v dobré víře, že stav katastru odpovídá skutečnému stavu věci. Jinými slovy, zkoumá-li katastrální úřad otázku povolení vkladu věcného práva výlučně z hledisek vymezených v § 5 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, a není-li oprávněn tak činit z pohledu celé škály dalších podmínek, vztahujících se k platnosti právních úkonů a uzavírané smlouvy, potom napadené ustanovení, nepřipouštějící proti rozhodnutí o povolení vkladu žádný opravný prostředek ani žalobu ve správním soudnictví, může mít podle názoru Ústavního soudu sotva jakýkoliv ústavněprávní dopad, a to i z hlediska článků 11 a 36 Listiny základních práv a svobod . Rozhodnutím o povolení vkladu do katastru nemovitostí se totiž pouze dovršuje proces v restriktivním rámci, aniž by tím mohl být jakkoli zpochybněn fakt nemožnosti přechodu vlastnického práva v případě nedostatku právního důvodu (titulu) v důsledku neplatnosti smlouvy. S ohledem na to neshledal Ústavní soud navržené ustanovení v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.