IV.ÚS 189/99 (K posouzení povahy stavby jako nemovitosti)
Z odôvodnenia
Povaha stavby jako nemovitosti vyplývá z jejího spojení se
zemí pevným základem ve smyslu odstavce 2 ustanovení § 119
občanského zákoníku. Závěr o tom, že stavba je spojena se zemí
pevnými základy, je třeba vždy posuzovat podle povahy a okolností
konkrétního případu, zpravidla na základě odborného stavebně
technického vyjádření. Ústavní soud nesdílí názor stěžovatelů, že
takový závěr lze učinit jen na základě znaleckého posudku,
umožňuje-li to charakter věci, v projednávaném případě stavby, lze
použít i odborné vyjádření kompetentního orgánu, např. stavebního
úřadu. Z napadeného rozhodnutí však nevyplývá, že by se správní
soud poté, co dospěl k závěru, že přístřešek z kovových trubek se
střechou není stavbou movitou, zabýval otázkou, zda je stavbou
nemovitou, to jest, zda stavba je spojena se zemí pevnými základy
či nikoliv. Správní orgán ani krajský soud rovněž nevyvodily žádný
závěr ze skutečnosti, že vzhledem ke stávající stavební
dokumentaci (stavební povolení ze dne 29. 9. 1977, kolaudační
rozhodnutí ze dne 29. 12. 1978) jde v případě stavby skladu
hořlavin na pozemku p. č. 2465/6 stále o stavbu dočasnou, tedy
o stavbu, která vzhledem k ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona
č. 229/1991 Sb. nebrání vydání pozemku, na čemž nemůže nic změnit
ani odborné stanovisko stavebního úřadu Magistrátu města Plzně ze
dne 8. 12. 1997, neboť nejde o rozhodnutí vydané podle ustanovení
§ 66, § 76, resp. § 85 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.