IV.ÚS 163/98 (K nutnosti zhodnotit skutečnost, že rozhodnutí nebylo vydáno kompetentním orgánem)
Z odôvodnenia
Ze závěrů Ústavního soudu, které zaujal v restitučních
věcech ( v nálezech sp. zn.
III. ÚS 114/93 - č. 23 in svazek č.
1,
IV. ÚS 295/95 - č. 27 in svazek 5,
III. ÚS 232/96 - č. 142 in
svazek 6,
III. ÚS 329/97 - č. 12 in svazek č. 10 Sbírky nálezů
a usnesení Ústavního soudu), z nichž plyne, že proces zestátnění
znárodněním nemohl probíhat jinak, než pod přímou politickou
a ústavní odpovědností věcně příslušného ministra, je možno
obdobně vycházet i v řízeních nerestitučních, v nichž jde
o posouzení tvrzení, že vady aktů z minulosti mohou být důvodem
pro závěr, že nebyl perfektně završen přechod vlastnického práva
z původního vlastníka na jiný subjekt, byť se jednalo o přechod na
základě zákona, ovšem podmíněný splněním všech zákonem
požadovaných podmínek (v daném případě legálním dovršením
znárodňovacího procesu). Opačný závěr by naopak oslabil postavení
soudů při řešení sporů o existenci vlastnictví, což Ústavní soud
s ohledem na princip nepromlčitelnosti vlastnického práva považuje
za neakceptovatelné, zároveň však považuje za nutné poukázat i na
to, že v takovýchto sporech nelze pomíjet uplatňování jiných
tradičních právních institutů, sledujících ochranu eventuálních
nabyvatelů sporného majetku.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies