IV.ÚS 120/99 (K povinnosti Nejvyššího soudu odůvodnit výrok rozsudku vyslovujícího, že zákon byl porušen ve prospěch či neprospěch pachatele)
Z odôvodnenia
Pokud to přichází v úvahu, je vždy třeba také vyslovit, zda
zákon byl porušen ve prospěch či neprospěch obviněného (§ 268
trestního řádu), nicméně výrok vyslovující, že zákon byl porušen
ve prospěch či neprospěch obviněného, musí být odůvodněn [§ 120
odst. 1 písm. d) trestního řádu]. Napadený rozsudek však toto
odůvodnění postrádá, a tím se v tomto bodě stává
nepřezkoumatelným. V projednávané věci je navíc mimo jakoukoli
pochybnost, že výrok o porušení zákona ve prospěch stěžovatele zde
postrádá jakékoli opodstatnění a logiku, neboť nezákonným
rozhodnutím o vyloučení soudců byl stěžovatel naopak dotčen ve
svých ústavně zaručených právech zakotvených v čl. 6 odst. 1
Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 36 odst.
1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies