IV.ÚS 114/99 (Povinnost vyklidit byt se zřetelem k zásadě, že výkon práv nesmí být v rozporu s dobrými mravy)

Protože občanský zákoník neupravuje výslovně, že osoba
užívající byt na základě odvozeného právního důvodu, tedy kupř.
z důvodu příbuzenského vztahu k vlastníku budovy, v níž užívala
byt s jeho souhlasem, má po odvolání tohoto souhlasu nárok na
bytovou náhradu (§ 712 občanského zákoníku), vznikající zásadně
jen za předpokladu zániku nájemního práva k bytu, souhlasí Ústavní
soud s názorem, jenž Nejvyšší soud ČR vyslovil ve svém rozsudku
sp. zn. 3 Cdon 131/96, že v takovém případě ustanovení § 712 a §
713 občanského zákoníku, a to ani analogicky (§ 853 občanského
zákoníku), použít nelze. Také projednávaný případ je typickým
příkladem odvozeného užívacího vztahu, kdy možnost stěžovatelky
v domě bydlet byla vázána na souhlas žalobkyně, jako výlučné
vlastnice rodinného domku. Nepřiměřenou tvrdost, jež v obdobných
situacích může vzniknout bezprostřední realizací práva na
vyklizení nemovitosti, lze však, jak dále konstatuje v citovaném
rozhodnutí Nejvyšší soud, i podle názoru Ústavního soudu zmírnit
postupem podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku, tedy odepřením
výkonu práva pro jeho rozpor s dobrými mravy. V projednávané věci
nelze bez povšimnutí pominout, že manželství stěžovatelky a syna
žalobkyně bylo uzavřeno již před zhruba 20 léty a že z tohoto
manželství se narodily dvě dcery, které, jak Ústavní soud zjišťuje
z obsahu spisu 5 C 97/94 Obvodního soudu pro Prahu 9, byly
rozsudkem tohoto soudu ze dne 8. 2. 1995 svěřeny do výchovy
stěžovatelky. Ústavní soud má proto za to, že výkon vlastnických
práv žalobkyně je za současného stavu v rozporu s dobrými mravy ve
smyslu ustanovení § 3 občanského zákoníku, neboť stěžovatelka,
odkázaná pouze na svůj příjem jako zdravotní sestry, by se
vystěhováním z bytu i se svými dětmi, vnučkami žalobkyně, ocitla
bez obydlí. Pokud tedy obecné soudy z tohoto pohledu věc vůbec
nezkoumaly, odepřely tím stěžovatelce, vystavené ze strany
žalobkyně postupu stěží slučitelnému s čl. 11 odst. 3 Listiny,
právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.