III.ÚS 87/99 (K vyčerpání všech procesních prostředků podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu)

2. Námitka, dle níž soudy v rámci důkazního řízení nevyhověly
návrhu na provedení revizního znaleckého posudku a nezohlednily
tvrzení stěžovatele o neobjektivnosti provedeného znaleckého
posudku v důsledku kontaktu znalce s vedlejším účastníkem, sama
o sobě nezakládá dotčení na základních právech a svobodách,
plynoucích z čl. 36 Listiny, když ze zásad řádného procesu
automaticky nevyplývá povinnost soudu provést všechny důkazy,
které účastník řízení navrhl (§ 120 odst. 1 o. s. ř.). Ústavní
soud však v této souvislosti poukazuje na své stanovisko k otázce
opomenutých důkazů (zejména III. ÚS 61/94, III. ÚS 95/97), když
konstatoval, že zákonem předepsanému postupu v úsilí o právo
(zásadám spravedlivého procesu), vyplývajícím z Listiny (čl. 36
odst. 1) nutno rozumět tak, že ve spojení s obecným procesním
předpisem v řízení před obecným soudem musí být dána jeho
účastníkovi možnost vyjádřit se nejen k provedeným důkazům (čl.
38 odst. 2 Listiny) a k věci samé, ale také označit (navrhnout)
důkazy, jejichž provedení pro zjištění (prokázání) svých tvrzení
pokládá za potřebné; tomuto procesnímu právu účastníka odpovídá
povinnost soudu nejen o vznesených návrzích (včetně návrhů
důkazních) rozhodnout, ale také - pokud jim nevyhoví - ve svém
rozhodnutí vyložit, z jakých důvodů (zpravidla ve vztahu
k hmotněprávním předpisům, které aplikoval a právním závěrům,
k nimž na skutkovém základě věci dospěl) navržené důkazy neprovedl
(§ 157 odst. 2 o. s. ř.); jestliže tak obecný soud neučiní, zatíží
tak svoje rozhodnutí nejen vadami, spočívajícími v porušení
obecných procesních principů, ale současně postupuje v rozporu se
zásadami, vyjádřenými v hlavě páté (především čl. 36 odst. 1, čl.
38 odst. 2) Listiny.