III.ÚS 301/98 (K postavení povinné osoby v restitučních věcech)
Z odôvodnenia
Na základě přezkoumání předmětného spisového materiálu je
zřejmé, že soud I. stupně dospěl k určitému závěru stran
skutkového stavu věci, avšak nevyvodil z něho správné právní
závěry a v dané situaci se tak již pohyboval na půdě libovolného
posuzování věci, když již zřetelně vykročil nejen z hranic možných
pro zákonnou interpretaci ustanovení § 4 odst. 2 zák.
o mimosoudních rehabilitacích, ale také z hranic, které je možné
akceptovat z hlediska ústavně právního výkladu. Totiž právní
závěry, k nimž soud I. stupně dospěl a odvolací soud potvrdil,
jsou podle názoru Ústavního soudu ve výrazném rozporu se
skutkovými zjištěními. Příslušná úprava § 4 odst. 2 zákona
o mimosoudních rehabilitacích však neumožňuje přihlížet
k zaviněnému či nezaviněnému jednání povinné osoby, které by bylo
porušením tehdy platné právní úpravy, ale postavení povinné osoby
váže na objektivní skutečnost, tj. na rozpor s objektivním právem,
který nastal při nabývání předmětných nemovitostí.
Súhlas s použitím cookies
Vlastné nastavenie cookies