II.ÚS 221/98 (Ke způsobilosti předběžného opatření zasáhnout do ústavně zaručených práv nebo svobod)
Z odôvodnenia
Posouzení podmínek pro vydání předběžného opatření je opět věcí
obecného soudu (čl. 90 věta prvá Ústavy ČR), Ústavní soud se mohl
jen přesvědčit, zda zde vůbec byly dány. Ústavní soud však byl
povinen přesvědčit se, že Vrchní soud v Praze nerozhodl svévolně,
nýbrž s ohledem na to, že tyto důvody vůbec vedlejší účastník
osvědčil a že zde již bylo vydáno rozhodnutí, jehož výkon mohl být
ohrožen. Kdyby bylo požadováno více než prokázání odůvodněné
obavy, mohlo by vydání předběžného opatření prakticky ztratit
jakýkoli význam a vznikl by problém opačného rázu, totiž zda je
soudní řízení schopno zajistit podmínky pro ochranu práv jak to
ukládá Ústava ČR, Listina a mezinárodní úmluvy podle čl. 10 Ústavy
ČR.